Partnerství pro vzdělávání 2030+, z. ú., uspořádalo v září 2023 pro čtyřicet stakeholderů působících v různých oblastech českého vzdělávacího systému a ve veřejné správě studijní cestu, na které měli možnost navštívit téměř dvě desítky škol a setkat se se zástupci odborné komunity, univerzit, zřizovatelů a dalších institucích v Estonsku a ve Finsku, tedy v zemích, kterým se daří dosahovat lepších vzdělávacích výsledků a wellbeingu dětí, než je tomu v České republice. Inspirujte se zkušenostmi, které ze studijní cesty přivezli.

Finsko dosahuje v mezinárodních šetřeních dlouhodobě dobrých vzdělávacích výsledků a dobře na tom je také s ohledem na wellbeing dětí. Estonsko patří k zemím, které dokázalo v posledních letech díky reformám udělat obrovský pokrok. V testech PISA se tak nyní estonští žáci umisťují na prvních příčkách, nejmenší z pobaltských republik předběhla Finsko a další vzdělávací systémy, od nichž se tvůrci estonských reforem inspirovali.

Děti se v zemi s 1,3 miliony obyvatel vzdělávají na 517 školách poskytujících předškolní, nižší a vyšší základní (školy s 1. – 6. nebo a 1. – 9. ročníkem) a střední vzdělání (všeobecné a odborné, 10. – 12. ročník). Běžné jsou velké školy se 600 a více žáků. Zhruba 1,7 milionu finských  žáků se vzdělává 3105 základních školách. Tak jako v Česku je část z nich úplná, tzv. komplexní, a zhruba třetina poskytuje vzdělání pouze v nižších ročnících. Oba vzdělávací systémy kladou důraz na sebeevaluaci škol, na důvěru mezi školou, žákem a rodinou i ostatními aktéry ve vzdělávání, cílem je vzdělávání „zaměřené na dítě“.

Co je v obou zemích odlišné, je funkce místní školské správy. Ve Finsku i Estonsku jsou sice zřizovateli většiny škol stejně jako v Česku obce, ty ale mají v průměru podstatně více obyvatel než obce české (Estonsko 18x a Finsko 14x). Obce zpravidla zřizují více škol a nesou přímou odpovědnost za kvalitu vzdělávání, které tyto školy poskytují. Zaměstnávají proto tým profesionálů, který školám poskytuje pedagogickou podporu a zároveň přebírá velkou část povinností spojených s provozem škol. Finští a estonští ředitelé tak mohou věnovat pedagogickému vedení více než 50 % svého pracovního času.  

Na programu studijní cesty byla návštěva tří měst (Tallin, Tartu – Estonsko, Lohja – Finsko), kde byla domluvena návštěva na sedmnácti místních školách. V každém z navštívených měst tak dostali účastníci studijní cesty příležitost vybrat školu, která je zaujala svým profilem.

S profily navštívených škol se můžete seznámit ZDE.

Návštěvy ve školách doprovázela setkání s lidmi, kteří jsou v navštívených městech odpovědní za správu škol či vzdělávání, což je téma pro českou vzdělávací politiku velmi aktuální. Program oživila také řada přednášek a workshopů. Z nich pro vás vybíráme:

Z finských setkání bychom vás rádi upozornili na setkání s panem Jarkko Niiranenem, ředitelem odboru vzdělávání, školení a kompetenci z finské národní agentury pro vzdělávání Opetushallitus, který pro nás připravil setkání na téma finského národního kurikula. Podklady najdete zde.

Minna Berg z helsinské univerzity se zaměřila na téma učitelských dovedností v oblasti socio-emočního učení jako předpokladu k wellbeingu žáků a jejich dobých studijních výsledků. Podklady ze setkání najdete zde.

Všechny výstupy ze setkání se všemi experty si můžete přečíst ZDE.

23. 11. 2023 se uskutečnila v Online kavárně Nadace České spořitelny diskuse na téma „Tajemství estonského a finského úspěchu ve vzdělávání: Co lze implementovat v prostředí ČR?“ Diskutovali účastnice a účastníci studijní cesty: Anna Bartošová z MAS Horní pomoraví, Lenka Felcmanová z Partnerství 2030+, Jan Kuzebauch z 2. ZŠ Kraslice, Klára Rundová z Nadace ČS a Renáta Zajíčková z PSP ČR. Diskusi moderovala Silvie Pýchová. Celou diskusi můžete zhlédnout na tomto odkazu.

Studijní cesta se uskutečnila za finančního přispění Nadace Lilie a Karla Janečkových, Nadace RSJ a Nadace BLÍŽKSOBĚ.

Děkujeme!