Efektivní školní poradenské pracoviště - hub podpory wellbeingu ve škole
OTEVÍRÁME VEŘEJNOU KONZULTACI
Školní poradenské pracoviště hraje klíčovou roli v podpoře duševního zdraví, wellbeingu a rovného přístupu ke vzdělávání. Proto jsme se v Partnerství pro vzdělávání 2030+ po celý rok věnovali tvorbě Návrhu, jehož cílem je nabídnout vizi funkčního a dostupného systému školního poradenství, který odpovídá současným potřebám.
Návrh efektivního školního poradenskýho pracoviště připravila Pracovní skupina Wellbeing složená ze zástupců a zástupkyň 19 subjektů, a to jak profesních asociací ve vzdělávání a expertních nevládních organizací, tak i konzultujících státních institucí.
Návrh efektivního školního poradenského pracoviště vymezuje cíle a principy činnosti ŠPP, opírá se o třístupňový model podpory (prevence–podpora–intervence) a navrhuje aktualizaci a nové členění standardních činností ŠPP. Zaměřuje se i na identifikaci dnes nedostatečně zajištěných oblastí. Dokument zasazuje tyto návrhy do kontextu nedávných legislativních změn a strategií (např. Strategie 2030+) tak, aby podpůrná opatření byla napříč školami opravdu realizovatelná, dostupná, efektivní a koordinovaná.
V termínu 9. 10.–10. 11. 2025 zveme odbornou veřejnost: jednotlivce i organizace k veřejné konzultaci tohoto Návrhu.
Návrh efektivního školního poradenského pracoviště naleznete ZDE.
Do veřejné konzultace se můžete zapojit ZDE.
S případnými dotazy se můžete obrátit na email: produkce@partnerstvi2030.cz
Proč se věnujeme ŠPP?
Stávající systém školního poradenství čelí mnoha výzvám:
- V oblasti vnitřních procesů se jedná o nejednotné cíle a chybějící koordinaci spolu s duplicitou či neflexibilním rozdělením činností;
- v oblasti externího metodického vedení vidíme jako hlavní problém neexistující standardy ŠPP a chybějící koordinaci klíčových procesů, včetně společných metodických postupů;
- samostatnou výzvou jsou personální deficity a tzv. “nezajištěná” témata, která naráží i na chybějící legislativní ukotvení možnosti zaměstnávání některých specialistů ve školství a jejich financování, ale zejména jejich dostupnost na pracovním trhu.
Některé z těchto výzev identifikuje a přibližuje i rozsáhlá studie STEM a PAQ Research pro MŠMT „Specializované činnosti pedagogických pracovníků a nepedagogická práce či další činnosti v regionálním školství: analýza stavu a návrhy doporučení.“
Pracovní skupina Wellbeing připravuje návrh koncepce a standardů ŠPP včetně potřebných legislativních úprav.
- Reagují na potřebu posílit kapacity škol tak, aby mohly poskytovat účinnou, dostupnou a koordinovanou podporu všem dětem i pedagogům.
- Vznikají ve spolupráci odborníků napříč profesními oblastmi.
- Vycházejí ze společně sdílených východisek, zahrnují inspiraci ze zahraničí (např. Finsko, Nizozemsko) i zkušenosti z české praxe a staví na zjištěních ověřených tuzemskými i zahraničními studiemi.
Nejprve jsme se zaměřili na cíle, principy a standardní činnosti ŠPP. V dalších krocích se plánujeme věnovat popisu činností, které v současném nastavení systému nejsou zajištěny (např. sociální práce, kariérové poradenství, dostupná psychologická podpora nebo činnosti na pomezí zdravotnictví) a poté modelu metodické a organizační podpory, která by zajistila koordinaci nad úrovní školy, garanci kvality poskytovaných služeb a mohla by poskytnout i řešení k některým problémům s nedostatečným personálním zajištěním.
Příprava návrhu efektivního ŠPP navazuje na předchozí výstupy pracovní skupiny zaměřené na širší problematiku wellbeingu, včetně definice wellbeingu (zde), identifikace oblastí podpory wellbeingu ve školním prostředí (zde) a její evaluaci (zde).
Navrhujeme jasné a jednotné vymezení cílů ŠPP
Cílem činnosti školního poradenského pracoviště je dosahování vzdělávacího úspěchu a sociálního začlenění každého dítěte, žáka a studenta v souladu s jeho individuálními vzdělávacími potřebami, a to prostřednictvím:
- vytváření bezpečného a podpůrného prostředí pro učení a celkový rozvoj žáků (prevence);
- podpora osobnostního a kariérového rozvoje, wellbeingu, duševního zdraví a sounáležitosti se školou všech dětí, žáků, studentů a osob podílejících se na výchově a vzdělávání (podpora);
- včasné a účinné řešení školního neúspěchu, rizikového chování a problémů v začlenění v kolektivu žáků (intervence).
Za nezbytné považujeme pojmenování obecných principů, kterými se řídí činnost ŠPP
Výstupy vzdělávacích akcí:
Jak ovlivní novela školského zákona podobu poradenských služeb ve školách?
Cílem této akce bylo diskutovat o tom, jak se promítne novela školského zákona do pojetí poradenských služeb ve školách, co tato novela řeší a co neřeší a bude potřeba se tím do budoucna zabývat.
Účastníci debaty:
- Hana Bůžková / Gymnázium Český Krumlov, Asociace ředitelů gymnázií ČR
- Lenka Felcmanová / Partnerství pro vzdělávání 2030+
- Ferdinand Hrdlička / MŠMT
- Martin Šmahel / ZŠ Plaňany, Asociace ředitelů ZŠ ČR
- Jan Šmída / Asociace sociálních pedagogů
- Libuše Třískalová / ZŠ a MŠ Starý Kolín, Asociace výchovných poradců
Moderuje Marie Hájek Salomonová / Partnerství 2030+
Celou debatu si můžete prohlédnout ZDE.
PREVENCE – PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA – CÍLENÁ OPATŘENÍ
Jak by měla kvalitně fungovat školní poradenská pracoviště, aby podporovala wellbeing žáků a žákyň a možnost se kvalitně učit?
- Zahájení a představení aktuální činnosti Partnerství 2030+ / Silvie Pýchová, Partnerství pro vzdělávání 2030+ (prezentace)
- Prezentace výzkumu STEM a PAQ Research: Specializované činnosti pedagogických
pracovníků a nepedagogická práce / Jan Zeman, PAQ Research (prezentace) - Představení návrhu východisek Partnerství
2030+ pro efektivní poradenské služby ve škole / Lenka Felcmanová, Marie Hájek Salomonová, Zuzana Libánská, Partnerství pro vzdělávání 2030+ (prezentace)
Panelová diskuze Jak by měla kvalitně fungovat školní poradenská pracoviště, aby podporovala wellbeing žáků a žákyň a možnost se kvalitně učit? videozáznam
- Lenka Felcmanová / SOFA
- Marie Hájek Salomonová / Nevypusť duši
- Ferdinand Hrdlička / MŠMT
- Dana Pražáková / ČŠI
- Libuše Třískalová / Asociace výchovných
poradců
Efektivní školní poradenské pracoviště v kontextu legislativních změn
a celospolečenského vývoje pohledem Partnerství pro vzdělávání 2030+